TECHNOLOGIE 3D TISKU

Přehled technologií 3D tisku

SLA: Stereolithography
První a nejstarší druh 3D tisku, od kterého se odvíjí celý vývoj „Rapid Prototypingu“.

Jako materiál se používá tekutý světlocitlivý fotopolymer, který po vystavení UV záření ztuhne (zpolymerizuje). Celá procedura se opakuje po vrstvách od 0,05 do 0,25 mm.
Pryskyřice se ozařuje pomocí laseru(SLA) nebo pomoí speciálního projektoru (DLP) na potřebných místech, kde tekutina ztuhne a postupně vyskládá celý 3D objekt. Po dokončení této fáze se přebytečná tekutina odstraní a z nádoby se vyjme finální výrobek. Výhody tohoto systému spočívají v přesnosti výroby. Nevýhodou stavby modelů je zejména nutnost vytvářet podpěry pod částmi objektu. Tím vzniká i potřeba dodatečného ručního opracování modelu.
FDM : Fused Deposition Modeling
Nejlevnější systém 3D tisku na trhu. Princip této technologie je jeden z nejjednodušších a proto i náklady na něj jsou velmi nízké. Tento druh velmi napomohl 3D tiskárnám aby pronikly i k domácím uživatelům. Cena takového přístroje se pohybuje od 500 do 2500 EUR (říjen 2013) což je zlomek ceny ostatních přístrojů používaných v průmyslové výrobě. Přístroj funguje na principu plotru, který operuje po třech osách. Materiál ve formě prášku, granulátu nebo v podobě drátu se přivádí do tiskové hlavy. Tam se pomocí elektrické cívky nebo laseru taví do polotekutého skupenství. Následně se pomocí trysky nanáší opět po vrstvách na podložku. Tisková hlava zvaná také extruder doslovně kreslí 3D objekt no místo inkoustu používá roztavený materiál. Tato technologie sice nenabízí kvalitu tisku jako při předešlých systémech, které jsme již zmínili, přesto si svou nízkou cenou získává stále více zájemců.
SLS : Selective Laser Sintering

SLS je jedním z nejvyužitelnějších a nejekonomičtějších způsobů 3D tisku. Základní princip se velmi podobá technologii SLA, kterou jsme zmiňovali v minulém článku, s hlavním rozdílem v použitém materiálu. Používají se zde různé druhy materiálu, u kterého je možnost skladovat jej v práškové podobě. Jako u SLA tak i zde se materiál umístí do nádoby a po tenkých vrstvách na něj působí Laserový paprsek. Rozdílem je, že laser nemusí být UV. Vysoká teplota prášek roztaví a vytvoří tak z něho pevnou hmotu výsledného objektu. Přebytečný prášek se z přístroje odstraní a zůstane v něm jen hotový výrobek. Tato technologie má několik výhod. První z nich je možnost opětovného použití přebytečného materiálu na další tisk čímž se několikanásobně sníží náklady. Další výhodou je možnost příměsi barevného pigmentu do práškového média a tím vznik plnobarevného tisku. Neopomenutelnou výhodou je samozřejmě možnost použití různých druhů materiálů a to nejen plastů, ale i kovů, keramiky a jiných. Zároveň nesmíme zapomenout vyzvednout vysokou přesnost vyrobených objektů.